Od počátku války, kterou Itálie 23. června 1915 vyhlásila svému spojenci Rakousko-Uhersku, bylo hlavním úkolem italské armády dobýt rakousko-uherské přístavní město Terst. Pod velením maršála Luigiho Conte di Cadorny se o to pokusila celkem jedenáctkrát - v jedenácti bitvách na západoslovinské řece Soča (Isonzo). Navzdory výrazné početní i materiální převaze nad armádou rakousko-uherskou (vedenou polním maršálem Svetozarem Boroevičem de Bojna) tento úkol nesplnila. Ve dvanácté bitvě převzali iniciativu Rakušané… 1. bitva na Soči (23. 6. až 7. 7. 1915) Po sedmidenní dělostřelecké přípravě, která pro nezkušenost italských dělostřelců způsobila obráncům ztrátu pouhých 300 mužů, zaútočilo 18 italských divizí na 8 divizí rakousko-uherských. Navzdory více než dvojnásobné...

Na jedno německé letadlo připadá nejméně pět anglických a amerických. Na jednoho hladového unaveného německého vojáka v zákopu připadá pět silných, svěžích tam naproti. Na jeden německý komisárek připadá tam naproti padesát plechovek masových konzerv. Nejsme poraženi, neboť jako vojáci jsme lepší a zkušenější; jsme prostě rozdrceni, odšoupnuti přesilou“ (Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid) Po vítězství na východní frontě, dosaženém společně s Němci (za vydatného přispění ruských bolševiků, kteří úspěšně rozložili obrovskou ruskou armádu), přesunulo rakousko-uherské velení své jednotky z východu na italské bojiště. Díky tomu mohlo v červnu 1918 zahájit ofenzivu hned na třech místech současně – v západním Tyrolsku (průsmyk Tonale), na...